Víte jak vznikly Fojtovice?

Fojtovice (německy Voitsdorf) vznikly jako hornická osada v době, kdy se přestalo s těžbou rudy na povrchu a těžiště dolování se přeneslo do hor. První zmínka o osadě pochází z roku 1446. K tomuto datu se objevuje v krupské městské knize jméno Hanuse Hertela „zcu Voytsdorf“, tedy z Fojtovic. Název obce vznikl z podstatného jména foit, což byl ve středověku úředník s určitou soudní pravomocí, často představitel obce.

Osada patřila ke Krupce a sdílela její osudy. Výjimkou bylo období po třicetileté válce, kdy patřila rodu hrabat Harasů v roce 1719 ji koupili spolu s Běhánkami a s obcí Sobědruhy Clary – Aldringenové. Od roku 1722 se Fojtovice opět staly součástí krupského panství. Obyvatelé se živili převážně těžbou rudy a jejím zpracováním. V roce 1757 zde pracovaly dva mlýny na úpravu cínové rudy, kromě toho zde měli ševce, krejčího a kováře.

V roce 1787 tu stálo 76 domů. Od 17. do 19. století těžba cínu neustále klesala, nepříliš úrodná a kamenitá políčka a chov dobytka nebo menších domácích zvířat obyvatele obce neuživily, a tak na konci tohoto období jim nezbylo nic jiného, než si hledat obživu jinde. V období průmyslové revoluce v 19. století. Odcházeli za prací do dolů a továren v podhůří nebo se věnovali domácí výrobě dřevěných předmětů a slaměných klobouků. Počet obyvatel i domů začal pozvolna klesat.

V roce 1833 tu byly 123 domy a 812 obyvatel, roku 1850 celkem 1019 obyvatel, v roce 1869 počet obyvatel poklesl na 908, přičemž domů tu bylo 144. V roce 1890 zde žilo ve 128 domech 805 obyvatel, ale v roce 1910 se tato čísla mírně zvýšila: ve 134 domech pobývalo 839 lidí. V roce 1930 zůstalo domů stejně, avšak počet obyvatel klesl na 642. Občanů české národnosti zde bylo málo, v podstatě pouze státní zaměstnanci.

Před 2. světovou válkou sídlil totiž v obci obecní úřad, škola, četnická stanice, pošta a celnice. Farností patřily Fojtovice k Habarticím. Turistický ruch se projevoval tím, že zde poskytovalo služby pět hostinců a ještě další čtyři pohostinská zařízení byla k dispozici v bezprostředním okolí Komáří vížky. Od 19. Století, možná i dříve, stála v obci malá kaple, v roce 1933 byla z dlouholetých sbírek obyvatel postavena kaple větší. Po válce však zchátrala a v roce 1959 byla zbořena. Roku 1938 byly Fojtovice spolu s dalšími obcemi připojeny k Německu a v následujícím období spravovány podle říšských zákonů.

Po roce 1945 byli v Němci odsunutí, a protože se sem mnoho Čechů nepřistěhovalo, obec se téměř vylidnila. V roce 1950 tu žili ve 112 domech 44 obyvatel, kteří tvořili rozmanitou národnostní směsici – vedle Čechů a Němců tu žili Slováci, Francouzi, Rusové, Bulhaři, Poláci, Srbové a Rakušané. Hlavním tehdejším problémem bylo tyto obyvatele zaměstnat.

Kartonářský podnik, který tu jediný zbyl, zanikl v roce 1947, a tak zůstala jenom práce v lese a v pastvinářském družstvu.To se také nevyplácelo, proto jeho podstatu přebral státní statek, který zde založil farmu zaměřenou na živočišnou výrobu a postavil pro své zaměstnance byty. V roce 1970 zde již trvale žilo 120 lidí, později počet obyvatel poněkud poklesl, avšak v současné době se opět pozvedl, a tak zde dnes žije 140 obyvatel. Působila tu celní správa a škola, služby poskytovala následující zařízení – obchod, restaurace a kinokavárna.

Po válce působila v obci místní správní komise, pak místní národní výbor. Od roku 1950 byly Fojtovice osadou Horní Krupky a od roku 1961 se pak staly součástí města Krupky.

V současné době nepůsobí ve Fojtovicích žádné výrobní zařízení, ale rozšiřuje se cestovní ruch. Turisté určitě nepřehlédnou pomník, postavený po válce a připomínající, stejně jako podobné memento v Bohosudově, pochod smrti v dubnových dnech roku 1945. V poslední době tu byl vzhledem k bohatým turistickým stykům se sousedním Německem otevřen turistický pěší přechod.